Psychomotorický vývoj dítěte 0 až 3 roky
Čeho si u miminka bude všímat odborník?
Při hodnocení vývoje hrubé a jemné motoriky a psychického vývoje se provádí základní somatické vyšetřen – dynamika změn
(stav výživy, interní vyšetření, měření základních růstových parametrů,…), symetrie/asymetrie
Při vyšetřování novorozence či kojence je potřeba si uvědomit, že pohyb dítěte v útlém věku je jedním z hlavních projevů správné funkce nervového systému, proto jeho porucha je důležitým příznakem v diagnostice event. možného postižení funkce nervového systému.
Hodnocení pohybového vývoje u dítěte se provádí na podkladě vyšetření těchto 4 hledisek:
1. Vyšetření posturální aktivity, tj. spontánní hybnosti dítěte
2. Vyšetření posturální reaktivity
3. Vyšetření novorozeneckých reflexů (tj. „primitivní reflexologie“)
4. Vyšetření a zhodnocení svalového tonu
Proč je důležité umět se na dítě dívat a poznat odchylky od fyziologického vývoje?
Proč je důležité umět s dítětem správně manipulovat?
Když si včas všimneme, co dítě dělá jinak než je přirozené, můžeme správnými podněty (polohováním, pohybovou aktivitou…) využít plasticitu nervového systému. Tím zabráníme rozvoji pohybového deficitu= pohybovým poruchám. Drobné poruchy nervového systému se totiž postupně fixují a zvětšují. Dítě si je nese po celý život. Později se mohou projevit poruchou pohybového ústrojí (skolióza, veretbrogenní obtíže, bolesti zad, bolesti hlavy a ploché nohy).
Dříve se lidé s problémy pohybového aparátu vyrovnávali snáz – měli pestrý pohyb. Dnešní sedavý způsob života a jednotvárná práce s PC vede ke zhoršení problémů s pohybovým aparátem. Počítačová éra nemine ani naše děti a valná část z nich bude s PC i pracovat ve svém zaměstnání. Co s tím? Počítače z oken nevyhodíme, ale můžeme vést už od mala naše děti k pohybové aktivitě, která bude kompenzovat životní styl. Můžeme je naučit se zdravě hýbat a mít rád pohyb.
Praktické desatero základních rad
1. Hned od narození je potřeba dítě při bdění několikrát za den dávat na bříško. Dítě na bříšku však nesmí spát!!!
2. První dva měsíce po narození dávat pozor, aby nevznikla predilekce hlavy k jedné straně. Proto je dobré u dítěte v postýlce střídat strany, odkud přichází světlo a matka.
3. Dítě má být vždy doporučeno k odbornému vyšetření dětským neurologem v těchto případech: pokud je predilekce hlavy, asymetrie trupu ještě po 2. Měsíci života, dítě nezvládá do konce 4. Měsíce kvalitní provedení polohy na bříšku (hříbátka), má asymetrický úchop či přetáčení (tj. upřednostňuje jednu stranu),
v 9. měsíci neleze, ve stoji a při chůzi chodí po špičkách, atd.
4. Není vhodné doporučovat: pasivní posazování dítěte, pasivně stavět dítě u nábytku, vodit ho za ruce a učit ho chůzi, ani nedoporučovat chodítka a hopsadla.
5. Boty s dobrou klenbou se mají doporučovat, až když dítě převážně celý den stojí a chodí. Pokud většinu dne převážně leze, nemělo by mít boty, ale jen ponožky s protiskluzovou úpravou.
6. Nedávat dítě do šátku dříve než samo udrží hlavičku cca od 3 či 2 měsíců, nedávat dítě do klokánky dříve než začne samo sedět cca od 6 měsíců .
7. Neposazovat, nepostavovat, nevodit za ruce, dokud tyto pohybové vzorce nezvládne dítě samo. Jestliže v daném časovém období dítě nezvládá to, co by mělo, poradit se s odborníkem. Nejlépe s dětskou lékařkou, která dítě ošetřuje. Pokud si ošetřujícím lékařem nejste jistá, pochybujete, konzultujte další odborníky, obraťte se na víc lidí, nikdo to za vás neudělá a je to vaše dítě, za které máte vy zodpovědnost, lepší je ptát se a ptát a dožadovat se vysvětlení, než žít s tím, že se něco promeškalo.
8. Nepoužívat chodítka, hopsátka, ,,kyblíky“ na koupání. Všechny ostatní mobilní pomůcky (například autosedačky, polohovací lehátka….), používat na nezbytně nutnou dobu.
9. Neleze-li moje dítě po čtyřech, může být příčina i v klouzavé podlaze (lino, plovoucí podlahy…). Používat dostatečně prostorově velké kočárky s dobrým pružením.
10. A konečně na závěr – neporovnávat pohybový vývoj mého dítěte s jiným, byť stejně starým miminkem.
Novorozenec a 1. měsíc
V poloze na zádech
Pokud je novorozenec vzhůru je schoulený do klubíčka, má pokrčené končetiny (převažuje flekční držení končetin, ale umí i nechat končetinu volně ležet natažené – v extenzi). V klidu má otevřené dlaně, ruce v pěst se objevují při křiku, při strachu, apod. Pohyb je vždy symetricky rozložený na obou polovinách těla. Pohyby jsou tzv. holokinetické – na HK jsou pohyby stereotypní, neplynulé, mávavé, „kraulovací“, na DK jsou to pohyby kopavé, flexně – extenční oboustranně nebo střídavě vlevo a vpravo. Na podráždění reaguje masivní Moro reakcí. Postavení hlavy ovlivňuje postavení končetin a trupu, držení těla je fyziologicky asymetrické – šermíř ( např. při rotaci hlavy doprava se vybavuje extenze pravostranných končetin a flexe levostranných končetin). Zdravý novorozenec ale umí otáčet hlavičku na obě strany, někdy tato rotace hlavy způsobí i rotaci trupu na bok, tzn. že na zádech je ještě nestabilní.
V poloze na bříšku
Na bříšku se dotýká podložky všemi částmi těla, ojediněle krátce zvedne hlavičku asymetricky nad podložku, současně má flektovány končetiny pod trupem nebo u trupu, ruce má v pěstičkách, ale umí je otevřít, zadeček je výše než hlava, abdukce v kyčlích je do 90 stupňů.
Komunikace a smysly
Většinu dne prospí.
Zrak: Často strabuje = šilhá (fyziologický je lehký divergentní strabismus), otáčí se za světlem, pohyb očí je pouze horizontální. Vidí jen na krátkou vzdálenost pouze větší předměty v úhlu 45–60 stupňů (tj. krátce zafixuje velký předmět v zorné linii), fixace je monokulární střídavě jedním a druhým okem. Zraková ostrost je při narození nízká (cca 20/400). Neumí akomodovat.
Sluch: Na akustické podněty, dle jejich síly a vlastního stavu, reaguje mrknutím (akustikofaciální reflex) nebo záškubem celého těla (úleková reakce). Mimo dobře rozvinutého sluchu má novorozenec dobrý čich a jsou u něho již vyvinuty chuťové preference (dává přednost sladké chuti).
Dotek
Dotek a dotýkání se stimuluje mozek, vjemy o doteku vedou impulzy do mozku a vytvářejí se tam paměťové stopy, podobně jako se vytvářejí paměťové stopy při opakování slov, když se dítě učí mluvit.
Ovlivňujeme tím:
Psychickou pohodu dítěte,
utvrzujeme vazby mezi matkou a dítětem,
podporujeme motoriku a měníme napětí svalů.
Stimulace dotekem
Zásady:
- Do 4. Měsíce nestimulujeme dlaně.
- Dokud se dítě nepostaví, nestimulujeme nožky.
- Na hlavičku netlačíme a netiskneme ji (malá a velká fontanela).
- Hladíme, stiskneme, třeme, lehounce oštipujeme, jemně se dotýkáme
- Prsty, rty, dlaněmi a tvářemi
- Užíváme i různé materiály, ale pouze jako doplněk, do věku jednoho roku z 20% maximálně, později i více
- Dotýkáme se všech částí těla i obličeje
- Dítě necháme, aby své tělíčko objevovalo samo – dvojitá stimulace!!!
- V polohách nejprve na zádech, později na bříšku, dále v sedu.
- Při stimulaci nemusíme mluvit, ale můžeme ji spojit s koupáním, přebalováním, hrou.
- Nejen matka, ale účastní se i otec, popř. další ošetřující osoby.
- Smysly a jejich vývoj
Zrak
Novorozenec často strabuje = šilhá (fyziologický je lehký divergentní strabismus), otáčí se za světlem, pohyb očí je pouze horizontální. Vidí jen na krátkou vzdálenost pouze větší předměty v úhlu 45–60 stupňů (tj. krátce zafixuje velký předmět v zorné linii), fixace je monokulární střídavě jedním a druhým okem. Zraková ostrost je při narození nízká (cca 20/400). Neumí akomodovat.
Ve 4. týdnu umí na malou chvilku sledovat očima velký světlý či lesklý předmět umístěný před očima ve vzdálenosti 30–50 cm v úhlu 90 stupňů. Fixace je ještě monokulární. Ve 2. měsíci chvílemi fixuje binokulární =obě oči fixují.
Ve 3. měsíci zpozoruje menší předmět v zorném poli v úhlu 180 stupňů, objevuje se optikofaciální reflex. Od tohoto měsíce je již možná akomodace, konvergence a vertikální pohyby bulbů.
V 6. měsíci je fixace už jen binokulární, vidí malé předměty v úhlu již větším než 180 stupňů. Od narození došlo k výraznému zlepšení zrakové ostrosti na 20/40 (ale až kolem 5. roku dosahuje hodnoty 6/6). Do 6. měsíce je neparetický konvergentní strabismus střídající strany ještě fyziologický, pokud však přetrvává po 6. měsíci, měl by dítě vyšetřit oftalmolog.
Akomodace oka (z lat. accomodare, přizpůsobit) je proces, při němž se mění optická mohutnost oka, a tak se oko zaostřuje na různě vzdálené předměty.
Akomodace oka: vlevo při zaostření na vzdálený předmět, vpravo nablízko. Rozdíl je v různém zakřivení oční čočky. K akomodaci dochází mimovolně, ale lze ji do jisté míry vyvolat i vědomě. Pružná oční čočka lidského oka je uchycena na vláknech řasnatého tělíska (corpus ciliatum), jež ji při zaostření na dálku udržují poměrně plochou, kdežto při zaostření nablízko povolí, takže stěny čočky se více prohnou. Zdravé lidské oko dokáže měnit optickou mohutnost čočky o 12-15 dioptrií, takže se dokáže akomodovat od „nekonečna“ až na vzdálenost 7 cm. Tato změna proběhne za 0,35 až 1,5 sec a je provázena jednak konvergencí optické osy obou očí (sbíhavost při zaměření na blízký předmět), jednak zmenšením zornice.
Poruchy akomodace: Krátkozrakost čili myopie – ostrý obraz vzdálených předmětů vzniká před sítnicí. Koriguje se brýlemi (čočkami) rozptylkami. Dalekozrakost čili hypermetropie – ostrý obraz blízkých předmětů vzniká za sítnicí. Koriguje se brýlemi (čočkami) spojkami. Obojí lze taktéž korigovat operací laserem či implantáty. Presbyopie je zhoršování akomodačních schopností s věkem: jak šíře tak rychlost akomodace s věkem klesá. Tím se krátkozrakost do jisté míry kompenzuje, člověk však není schopen zaostřit na blízké předměty, například při čtení.
konvergence oka označuje sbíhání optických os obou očí při pohledu na předmět vzdálený od očí méně než 30 cm.
1. měsíc
Stejně jako novorozenec většinu dne prospí, ale jsou zde již delší časové úseky, kdy je aktivní. Ve 4. týdnu umí na malou chvilku sledovat očima velký světlý či lesklý předmět umístěný před očima ve vzdálenosti 30–50 cm v úhlu 90 stupňů. Na tichý klidný hlas reaguje zklidněním hybné aktivity.
2. měsíc
V poloze na zádech
Symetrizuje se držení těla. Miminko dovede krátce zvednout nožičky nad podložku.
V poloze na bříšku
Zvedne hlavičku déle než na 5 sec. Hlavičku má ve střední rovině a opírá se o distální část předloktí, dlaně jsou otevřené, paleček v addukci = u ostatních prstíků, není v dlani. Nohy má přitom volně natažené.
Komunikace a smysly
S matkou nakloněnou nad ním krátce naváže zrakový kontakt a usměje se (reaktivní sociální úsměv).
Zrak: Fixace je již chvílemi binokulární =obě oči fixují.
Sluch: Zpozorní na hlas, zvukový podnět. Silný zvuk vyleká. Objevuje se faciální = obličejová reakce na zvuk. V řečovém projevu se objevují jednotlivé dlouhé samohlásky.
3. měsíc
V poloze na zádech
Už je stabilní (těžiště je mezi lopatkami), čile se pohybuje, hlavu drží ve střední poloze a spontánně ji otáčí k oběma stranám, při tom má symetrické postavení končetin (na rozdíl od novorozenecké asymetrie), dlaně má již převážně otevřené (pěsti se objevují jen při pláči, strachu či nejistotě). Začíná si hrát s rukama, začíná se objevovat koordinace oko – ruka – ústa. Ruce si dává do středu zorného pole, má povolené otevřené dlaně. Slábne reflexní úchop a objevuje se úchop volní. Dochází k výraznému útlumu novorozeneckých reflexů mimo reflexní úchop na dolních končetinách. Když si s ním povídáte, sahá po vás.
V poloze na bříšku
V poloze na bříšku „pase hříbátka“ – tj. hlava je mimo opěrnou bázi symetricky vzpřímená v ose těla v úhlu cca 45–50 stupňů nad podložku, udrží ji již dlouho zdviženou, volně s ní otáčí za směrem motivace (zvuk chrastítka, apod.). Vzpřímení trupu dosahuje mezi lopatky, dítě je opřené o celé předloktí včetně loktů a má pootevřené až otevřené dlaně. Flexe = ohnutí paže oboustranně je v loketním kloubu 90 stupňů. Dolní končetiny jsou volně natažené, vnější rotaci a abdukci = dítě má uvolněné kyčle i kolena a nohy klidně spočívají na podložce nebo jsou mírně pokrčené.
Důležitý mezník vývoje k samostatné chůzi!
Tato poloha na bříšku musí být stabilní a nesmí přepadávat na některou stranu (tzn., že se těžiště posunulo dále kaudálně až k pánevnímu pletenci). Protože tato poloha je velmi důležitá pro další správný vývoj vzpřimování, je nutné si při vyšetřování dítěte všímat i zda dochází k správnému provedení této polohy (tj. kvality provedení). Nejčastější chyby jsou v abnormálním vztyčení hlavy (velký záklon hlavy, rotace hlavy k jedné straně), neopření se o celé předloktí včetně loktů, retrakce paží, přetrvávající pěstičky, těžiště nad pupkem, nestabilita v této poloze, přepadávání na bok nebo až na záda, atd. Při tahu do sedu (trakční test) začíná hlavičku držet v ose trupu, současně jsou dolní končetiny flektovány a horní končetiny extendovány.
Komunikace a smysly
Zajímá se o okolí – živě sleduje, reaguje úsměvem či pláčem na okolí.
Zrak: Menší předmět v zorném poli brzo zpozoruje v úhlu 180 stupňů, objevuje se optikofaciální reflex. Od tohoto měsíce je již možná akomodace, konvergence a vertikální pohyby bulbů.
Sluch: Na zvuk se zklidní, zpozorní, na silný zvukový podnět se vyleká a reaguje prudkým pohybem celého těla. Začíná si broukat, houkat (a-a-a-, e-e-e).
Sluch
Novorozenec reaguje na akustické podněty, dle jejich síly a vlastního stavu, mrknutím (akustikofaciální reflex) nebo záškubem celého těla (úleková reakce). Mimo dobře rozvinutého sluchu má novorozenec dobrý čich a jsou u něho již vyvinuty chuťové preference (dává přednost sladké chuti). Ve 2. Měsíci zpozorní na hlas, zvukový podnět. Silný zvuk ho vyleká. Objevuje se faciální = obličejová reakce na zvuk. Ve 3. Měsíci se na zvuk zklidní, zpozorní, na silný zvukový podnět se vyleká a reaguje prudkým pohybem celého těla. Ve 4. měsíci vyhledá zdroj zvuku, cíleně otáčí hlavu za zvukem, později vyhledá zdroj i jen očima.
Chuť a čich
Mimo dobře rozvinutého sluchu má novorozenec dobrý čich a jsou u něho již vyvinuty chuťové preference (dává přednost sladké chuti).
Hmat
Chuť a hmat i sluch mělo miminko již dost rozvinuté v bříšku, ale zejména sluch a hmat byl adaptován na úplně jiné podmínky vodního prostředí. První smyslové počitky, které dítě v matčině břiše vnímá, jsou vibrace. Prvním tzv. hmatový orgánem jsou ústa – miminko si všechny zajímavé předměty strká do pusinky – často k nelibosti svých rodičů. Hmat na ručkách se podstatně rozvíjí po té, kdy je reflexní úchop vystřídán volním, mez i 3. Až 6. měsícem. Na nožkách se hmat rozvíjí později, až po té, co se dítě postaví a začíná chodit, což se děje mezi 9. Až 16. měsícem.
První pomoc u miminka
Resuscitace
Kdy provádíme? Když dítě nejeví známky dechu. Jak to poznáme? Zrakem? Ne. Přiložíme ucho k obličeji co nejtěsněji a měli bychom cítit teplý proud vzduchu vycházející z nosu či úst. Srdeční tep nemusíme jako laici hmatat.
Oproti dospělým nezakláníme hlavu, obemkneme rty ústa i nos dítěte a vdechujeme jen takový objem, který máme v puse. Vzduch vydechovaný dítětem můžeme vdechovat.
Provádíme nepřímou srdeční masáž, těsně pod střed hrudní kosti, po 5 stlačeních 1 vdech, dvěma prsty do hloubky méně než 5 cm(1,5-2,5 cm cca). Tedy 20 vdechů za minutu, příručky uvádějí 100x za min, v praxi cca 120 spíš 130x provedeme masáž hrudníku.
Rukou podpíráme hrudník a hlavu nemluvněte. Prsty nesundáváme z hrudníku, je třeba kontrolovat dýchání. I při dýchání provádíme nepřímou masáž srdce. Resuscitaci zahájíme hned a při tom telefonujeme 112, 155.
Dušení
Dítě položíme na ruku, a la tygřík, držíme za ramínka, pod hlavičkou neškrtíme. Provedeme 4x úder tenarem mezi lopatky. Pokud se překážka neuvolní, provedeme stlačení podbřišku dovnitř a nahoru, max 4. Z úst vyndáme jen volné předměty, nehrozí-li nebezpečí, že předmět zatlačíme ještě hlouběji.
4. měsíc
Na zádech
si prohlíží obě ruce, hraje si s nimi, dává je do úst (souhra oko – ruka – ústa), začíná si brát hračky, uchopuje hračky oběma rukama (tzn., neupřednostňuje žádnou ruku), nohy zvedá vysoko nad podložku. Začíná se přetáčet na boky s diferenciací dolních končetin.
Práce ruky= jemná motorika:
Aktivní úchop na rukou je ulnární pronační, tj. cíleně směřované otvírání ruky a uchopování předmětu z ulnární strany. Úchop je pouze ze strany při držení ruky v ulnární dukci. Úchop je ještě nejistý, mimovolní. Při úchopu střídá ruce (nesmí upřednostňovat či mít aktivní úchop jen na jedné ruce). Na dolních končetinách můžeme pozorovat snahu o cílené uchopování i nohou. Při pití si „přidržuje“ láhev.
Na břiše
V tomto měsíci nejpozději musí zdravé dítě zvládnout kvalitní provedení polohy na bříšku, tzn. správné provedení „pasení hříbátek“ (tj. první vzpřímení) s opřením o ulnární část předloktí.
Smysly
Sleduje pohyb v místnosti. Vyhledá zdroj zvuku, tzn. cíleně otáčí hlavu za zvukem, později vyhledá zdroj i jen očima. Hlasitě se směje, výská, moduluje hlas, vyžaduje kontakt s okolím. Začíná se vytvářet specifický vztah k matce – odliší ji od jiného lidského obličeje.
VPNZ
- 4. měsíc = laterální úchop
- 4,5 měsíc = úchop přes střed
- 5. měsíc = manipulace s hračkou
VPNB
- 4. měsíc = laterální úchop
- 4,5. měsíc = opora o jednu ruku s nákrokem
- 5. – 6. měsíc = opora o dlaně, nejprve o kořeny, pak o otevřené dlaně, radiální úchop
5. měsíc
Na zádech
Začíná se přitahovat do sedu. Převrací se ze zad na bok a začíná i na bříško.
Na břiše
Na břiše si hraje s hračkami, kdy opěrnými body jsou loket, spina iliaca anterior a mediální kondyl kolenního kloubu. Umí přemístit těžiště do strany na jeden loket a uvolnit druhou ruku k úchopu (tzn., že hlava s uchopující rukou jsou tak mimo opěrnou bázi).
Jemná motorika
Dává si hračky do úst a přendává si je z ruky do ruky za kontroly zrakem. Nabízený předmět uchopí ze střední roviny při radiálním postavení ruky. V bdělém stavu můžeme u dítěte pozorovat jemné krouživé pohyby v zápěstí, ale i na dalších částech těla, jedná se o tzv. fidgety (fidgety movements), které se fyziologicky vyskytují ve 3.–5. měsíci života dítěte. Úchop je do celé dlaně s maximem ještě do ulnární části.
Smysly
Dítě v tomto měsíci vyžaduje pozornost, rozeznává osoby kolem sebe, rozezná laskavý a přísný tón řeči i mimiky. Začíná odlišovat cizí osoby.
6. měsíc
Na zádech
Si miminko hraje si s nožičkama, chytne si palce u nohou. Otočí se ze zad na bok a na bříško a ke konci měsíce a zj. Začátkem sedmého měsíce i z bříška na záda. Přitáhne se za ručky do sedu, všechny končetiny a hlavičku přitom flektuje – pokrčí a tak udělá klubíčko. Proto se také tomuto období říká flekční období. V pasivním sedu se udrží, ale samo se neposadí.
Na břiše
Se miminko opírá o otevřené dlaně. Má vzpřímenou hlavu a zároveň se opírá o stehna. Dochází tak opět k posunu těžiště kaudálním směrem (dozadu). Nohy má volně položené na podložce a v mírné abdukci. Postavíme-li jej a podpíráme v podpaží, udrží váhu vlastního těla. Pivotuje.
Jemná motorika
Již bezpečně uchopuje hračku přes střední rovinu. Vědomě třese s chrastítkem a předává si jej z ruky do ruky. Všechno si dává do pusinky a kouše to. Uchopuje jednou rukou, podle strany, ze které mu hračku nabídnete. Pomalu začíná převažovat úchop z radiální strany, palec se začíná uplatňovat a jde do opozice. Po kuličce hrabe ještě celou rukou. Bouchá hračkou o podložku.
Smysly
Objevuje se střemhlavý reflex při přiblížení dítěte k podložce, dítě by mělo natáhnout ruce proti podložce, aby se opřelo a zabránilo pádu, vždy hodnotíme symetrii reakce. Vidí i malé předměty v úhlu 180st a značně se zostřil zrak (i když ostrosti, kterou máme my, dosáhne až okolo 5. Roku života). I tichý zvuk už děťátko upoutá a žvatlá si jednotlivé slabiky (ba,ba,ba,ma,ma,ma).
Dítěti nabízíme hračku ze stran, pokud chceme ze středu, hračku držíme klidně, aby se mohlo rozhodnout, kterou rukou uchopí. Pokud s ní rychle šmrdláme dítěti před očima, jen jej frustrujeme. Neměli bychom dítě pasivně posazovat ani stavět na nožky, jeho páteř a kyčle by mohly utrpět škodu.
Respirační fyzioterapie – miminko může být nastydlé, nejčastěji chytne rýmu kapénkovou infekcí, může se ale také přehřát, zpotit a následně prochladit. V zimních měsících může nastydnout i tím, že nemá čepičku. Hlavou uniká víc než 1/5 tepla.
Zásady
Zvýšit a zešikmit ležení, aby se miminku lépe dýchalo. Pokud dítě pláče, chovat ho ve vertikální poloze a uvolnit záda. Starší miminko lze i polohovat na boku. Pokud je děťátko opravdu hodně nastydlé, je dobré odsávat, dále pokud má již zánět průdušek, je třeba jej odsávat až z bronchů (zavádí se hadička hluboko do dýchacích cest, což vypadá děsně, ale miminku to skutečně uleví).
Lze tomu předejít? Někdy ano: při prvních známkách nachlazení je dobré konzultovat s lékařem a použít jednoduché hmaty, které pomohou hleny dostat včas z dýchacích cest, a tak předejít rozvoji infekce.
Hmaty (na zádech, lze i v náručí):
- vytírání mezižeberních prostor
- uvolnění hrudníku
- uvolnění pomocných dýchacích svalů
- následování dechu, jemné pružní při výdech
7. měsíc
Na zádech
Si miminko hraje s nohama (koordinace ruka – noha – ústa – oko). Poloha na boku je pro miminko už jistá, na rozdíl od 6. měsíce. Pasivně vydrží v sedu, ale samo se stále neposadí. Udrží váhu těla, pokud jej držíte za obě ruce.
Na břiše
Miminka, která dosud nepivotovala, pivotují (dělá letadlo), točí se kolem své osy dokola, později válí sudy – otáčí se koordinovaně ze zad na bříško a potom na bříško a zase přes druhý bok. Začíná se plazit, zpočátku dozadu až později dopředu, střídá dolní a horní končetiny a někdy se podivně odpichuje přes loket, někdy si pomáhá rukama – pokud dítě neplazí, vůbec to nevadí. Začíná se dostávat do polohy na 4, na 4 se houpe 2 až 3 týdny. Z polohy na 4 se už může dostávat do šikmého sedu, který je ještě nestabilní.
Smysly
Vyslovuje slabiky a začíná je zdvojovat.
Jemná motorika
Úchop je radiální dlaňový. Po kuličce již sahá přímo.
Vývoj řeči
Vývoj řeči závisí na zralosti mozku, který koordinuje = sehrává svaly, a na motorice úst.
U zdravého novorozence je možné koordinované sání a polykání. Základ pro vývoj řeči pozorujeme při přijmu potravy, kdy jsou zpočátku přítomné primitivní reflexy, které jsou posléze nahrazeny volní motorickou reakcí.
Sání z prsu je náročnější než sání z lahvičky, které nevyžaduje takové úsilí a sehranost svalové činnosti.
Velikost a proporcionalita hrtanu jsou ve vývoji řeči klíčové, jak se proporcionálně mění, tak dítěti umožňují formování jednotlivých zvuků. Dále je pro správný vývoj důležitý sluch a motivace (dostatečná inteligence) a dostatek podnětů, zejména zvukových tedy nikoli znakování.
· v 1. měsíci dítě vydává různé samohlásky e ehe
· ve 3. měsíci hrrrr vrrr
· kolem 4. A 5. měsíce se ústa mění na nejdůležitější hmatový orgán.
o Dítě si vše strká do pusinky. V tomto období již ovládá svaly kolem hlavy, krku, horní části zad a také jazylku, která umožní fonaci. Dítě se projevuje výskáním a hrdelními zvuky.
· v 6. Až 7. měsíci je dítě připravené k mluvení, vydává názální hlásky gengengen a explozivní p, k, t.
o Jazyk se začíná pohybovat do strany, do té doby se pohyboval pouze předozadním způsobem. Také čelisti se pohybují do stran a do rotace, což umožní žvýkání a mluvení. Děťátko už umí stáhnout horním rtem jídlo ze lžičky, okusovat a kolem 8. měsíce žvýkat hrubší pevnou stravu.
· k prořezání řezáků dochází v 6. Až 8. měsíci (ale variabilita je obrovská 4 – 12). Vydává už slabiky ma ma ma a pa pa pa.
· mezi 9. a 12. měsícem se mění kostra a celková svalová koordinace. Začíná jazykové přiřazování pojmů (máma, hafhafhaf, papa), přičemž pes bývá zástupcem i pro jiná zvířata. Kolem 1roku života začíná dítě vyslovovat první smysluplná slova. Nicméně samotný počet slov, frekvence, později tvoření vět a kvalita fonace je velice variabilní.
8. měsíc
Na zádech
Už miminko téměř není, neustále se přetáčí na bříško. Pouze v této poloze spí.
Na břiše
Z bříška se staví na všechny čtyři – houpe se, či se plazí, začíná lézt. Nejprve leze nezralým způsobem, se široce postavenými končetinami, a zvednutými holeněmi. Miminko se dostává do sedu před šikmý sed. U opory – nábytku, postýlky se umí dostat do vzpřímeného kleku. U ohrádky se udrží ve vzpřímeném stoji.
Cíleně uchopí předmět nad sebou (test schopnosti vertikalizace= flexe paže nad 120 st.).
Smysly
Opakuje a zdvojuje slabiky (má-ma, tá-ta, bá-ba…) a napodobuje zvuky (kašel…) a gesta, začíná rozumět řeči – otočí se na zavolání jménem. Má strach z cizích lidí. Na chvilku se během hry začíná vzdalovat od matky, ale vždy se musí přijít emočně dobít. Pokud se matka na delší dobu vzdálí, pociťuje úzkost. V tomto období je výrazná fixace na matku či pečující osobu.
Jemná motorika
Úchop se posouvá více do dlaně a ke špičkám prstů. Rozlišuje více palec a ukazováček – nůžkový úchop (sbírá drobky ze země a uchopí kuličku). Tluče kostkami o sebe a vyjme hračku z nádoby, samo si drží láhev, vezme si rohlík a udrží ho a začíná ho jíst.
9. měsíc
V tomto měsíci začíná 2. Extenční období. Dítě sedí a se snaží vytáhnout do stoje. Lezení je již zralé – opírá se o dlaně, nárty, kolena, pohybuje se zkříženým vzorem. Některé děti vůbec nelezou (dědičné v rodině), nebo upřednostňují jiný způsob lokomoce jako např. odstrkování – v polosedu se posunují stejnostrannou rukou a opačnou nohou, šoupání pozadku. Ze 4 se začíná postavovat u nábytku a nakračuje si, stoj zvládne jen díky držení se rukou.
Sed
Miminko se umí samo posadit a sed by měl být jistý. Umí už uvolnit ruce k jiné činnost, než aby se opíralo. Do sedu se dostane z polohy na 4 přenesením váhy dozadu či přes šikmý sed, dále z polohy na břiše a ze stoje, ale ten není stabilní. Nejvyzrálejší způsob je sed z polohy na zádech. Existují různé způsoby sezení: překážkový sed, šikmý, na patách, přímý atd.
Smysly
Žvatlá = zdvojuje slabiky, může se již objevit první slovo s významem. Rozumí slovům a na vyzvání provede první slovní hříčky pa-ci pa-ci, pápá...
Jemná motorika
Uchopuje již klešťovým úchopem, mezi palce a ukazováčkem, kdy je palec v opozici. Vyhazuje hračky z postýlky a vyhazuje věci ze zásuvek. Přitáhne si hračku za provázek.
10. měsíc
Dítě se postaví u nábytku a začíná chodit úkroky podél nábytku, používá při tom všechny 4 končetiny (kvadrupedální lokomoce), drží se rukama a našlapuje celými chodidly.
Smysly
Řekne 1-2 významový slova, jinak mluví ve slabikách s výraznou intonací. Rozumí jednoduchým pokynům a provede na výzvu jednoduchý pohyb. Na výzvu dej mi, podá předmět, ale nepustí. Vloží hračku do nádoby, ale nepustí. Odkryje schovanou hračku. Pije z hrnku z dopomocí. Začíná spolupracovat při oblékání (zvedá nohy, ruce).
Učí se dětské hříčky (pa-ci pa-ci, pa-pá, tik-ťak...).
Jemná motorika
Úchop zdokonaluje.
11. měsíc
Stoj
Dítě stojí s oporou na celých ploskách nohou a jednu ruku uvolňuje k jiné činnosti. Začíná stát samo v prostoru.
Pohyb
Obchází nábytek laterální chůzí, některé děti už chodí s oporou o jednu ruku, či se pouštějí nejistou chůzí do prostoru. Vylezou na překážku vysokou 20cm.
Smysly
Pozná a podá cca 5 předmětů, shazuje hračky a věci, postaví hrnek na podložku.
Jemná motorika
Uchopuje mezi palcem a ukazováčkem pinzetovým úchopem.
12. měsíc
Stoj a sed
Sedí s napřímenou páteří, bez bederního vyhrbení – kyfózy. Samo se postaví v prostoru bez opory.
Pohyb
Obratně a rychle leze po schodech a na nábytek. Poprvé začíná samostatně chodit (12. Až 15.měsíc). Jedná se o nezralou chůzi, ruce mají balanční funkci, špičky chodidel mohou lehce směřovat k sobě. Našlapuje ale na celá chodidla. Kroky jsou krátké, kratší než délka chodidla. Pády jsou časté. Když se otočí čelem vzad (o180st), udělá 3 a více kroků. Hyberlordóza v bedrech – velké prohnutí páteře a hyperkyfóza v sedu vyžaduje fyzioterapii.
Svede dřep na plných chodidlech, pokud dřep udělá na špičkách nebo vůbec, je to nenormální nález.
Smysly
Používá 2 a více smysluplná slova. Rozumí jednoduchým příkazům (očima vyhledá předmět podle jména, dej mi – podá a pustí předmět), reaguje na oslovení, umí dětské hříčky. Ukáže své přání a začíná být schopné zapojení se do hry (s míčem apod.).
Jemná motorika
Umí vzít malou kuličku a také ji pustit, dát více předmětů do nádoby. Učí se samo jíst lžící.
Batolecí období
je věk od jednoho roku do tří let věku dítěte. Je to období, kdy dítě začíná objevovat svět. Dokáže se pohybovat samo a komunikovat pomocí slov, proto se před ním otevírají zcela nové možnosti. V této době je velmi důležitá komunikace s dospělým. Je třeba dítěti naslouchat, snažit se mu porozumět, mluvit na něj hodně, často a srozumitelně, ale řečí dospělých, nešišlat, nekomolit slova.
Kolem jednoho roku:
- při chůzi se přidržuje za ruku, dává dítě nožky daleko od sebe a má rozpřažené ručky, aby udrželo rovnováhu
- chodí po rukách a nohách jako medvěd
- v sedě se otáčí dokola za hračkou
- kutálí míč, podá hračku, pustí ji
- má zájem o obrázky v knížkách
- rozumí jednoduchým otázkám: kde je autíčko kde je panenka
- dává pusinku, říká 2 až 3 smysluplná slova
Kolem jednoho a půl roku:
- stojí samo v prostoru po delší dobu, dovede dobře chodit, zkouší běhat
- postaví na sebe 2 kostky
- zná 5 slov, umí napodobit některá zvířátka
- zvedne předmět a neupadne
- vyleze na malou židli
Kolem dvou let:
- chodí po schodech bez držení a střídá nohy
- napodobuje jednotlivé činnosti
- říká holé věty, pojmenuje osoby a věci na obrázku
- postaví na sebe 3 kostky
- rozepíná a zapíná knoflíky
- samo jí lžičkou
- čmárá tužkou po papíře, vkládá různé tvary do správných otvorů
Kolem dvou a půl roku:
- postaví se na jednu nohu
- zašněruje si boty
- opakuje krátkou povídku
Kolem tří let
- běhá, stojí na jedné noze a skáče do dálky
- kreslí hlavonožce namísto lidské postavy
- maluje barvami, staví z písku
Hra je v batolecím období nejdůležitějším výchovným i poznávacím prostředkem.
Dítě napodobuje dospělého, "pomáhá" mu. K tomu slouží různé hračky typu "nářadí" (smetáček, telefon ap.) Ve třetím roce dítě začíná mít velikou představivost, i jednoduché hračky (krabice z lepenky, madrace, deka) představují např. dům, auto ap. Dítě miluje převleky, ale spíše si hraje samo, nebo napodobuje větší děti (tzv. paralelní hra). Koncem třetího roku si již začínají děti hrát i spolu. Jsou schopny se i dělit o hračky, půjčovat je, nabídnout cukroví. Toto je ideální doba pro zapojení dítěte do kolektivu.
Rozvoj řeči a paměti
Kolem dvou let vznikají první věty a slovník dítěte obsahuje Asi 200 slov. Ve 3. roce začíná dítě klást otázky (kdy, kde) a tvoří gramaticky správné věty. Výrazně se rozvíjí slovní zásoba. Dítě se začíná orientovat v čase a příčinně myslet až ve 4. roce.
V prvním roce věku zapamatování trvá jen 2 týdny, ve 2. roce si pamatuje několik týdnů, ve třetím roce zapamatování trvá asi rok a od 4. roku je zapamatování trvalé, ale je třeba upevňovat paměť.
Udržování čistoty
V průběhu druhého roku života se dítě naučí chodit na nočník. Tomu předchází nutnost poznat, kdy má plný konečník a močový měchýř a pocit, který předchází, než stolice a moč odejde. Jakmile si tyto pocity dítě uvědomí, velmi rychle se již spontánně naučí nočník používat, je mu pouze třeba v tom pomoci. Při úspěchu je třeba chválit, při nehodě se nezlobit, spíše dítě politovat. Odkládání plen na noc je otázkou pozdější, někdy až kolem tří let věku. Je třeba počkat, až bude dítě dostatečně zralé, noční pomočování pak obvykle vymizí, a to buď ze dne na den, anebo postupně a s občasnými nehodami. Noční pomočení do čtyř let věku je považováno za normální. Pouze opětovné noční pomočování po delší suché pauze je známkou, že něco není v pořádku. Může jít buď o nenadálou psychickou zátěž (zařazení do kolektivu, neshody rodičů, úmrtí v rodině) anebo známku infekce močového ústrojí. V tomto případě je nutno konsultovat dětského lékaře.
Obouvání
· 99% dětí se rodí se zdravýma nohama
· S přibývajícím věkem dochází k postupným deformacím různého druhu, až 67%
· Cca 1/3 dětí v prvních třídách má různé deformity chodidel
· Dětská noha se od nohy dospělého člověka liší v mnoha anatomických i funkčních vlastnostech
· RŮST PROBÍHÁ VE SKOCÍCH
· Velmi rychlý růst, prům. 15 – 18 mm/rok, u starších 8 – 12 mm/rok
· 2-3 leté děti – 2 až 3 velikosti obuvi za rok
· Měkčí kostní aparát – snadnější působení deformativních vlivů
· Snížená citlivost vůči bolesti a tlakům – nošení menší obuvi
· Aplikace korekce mediální části podélné klenby od 3-4 let věku, vazivové polštářky
· Kulatá špice
· Vysoká kaple
· Dostatek místa pro prstce
· Palcová strana co nejvíce v ose
· Přírodní materiály x poromery
· Přizpůsobení se chodidlům, Absorpce vlhkosti, Vnitřní klima obuvi, Funkční membrány, Účelovost obuvi
· Opatek – dostatečná fixace paty, tuhý dlouhý a vysoký, Vhodný střih obuvi – převážně kotníkové modely
· Obuv musí být velmi ohebná zvláště v oblasti metatarzálních kůstek
· Čím silnější podešev tím tužší
· Použití vrchových materiálů a výběr střihu
· Tlumící vlastnost – prevence předčas. opotřebení kloubních struktur
· Podpatek: Velká plocha pro udržení stability, Co nejnižší
· Hmotnost obuvi: Co nejmenší
· 18 – 20 tisíc kroků za den
· Prstní nadměrek = 10 – 15 mm
· Obvodové skupiny obuvi (šířka obuvi)
· Široká obuv vs. úzké chodidlo
· ROZMĚRY MĚŘÍME VŽDY VE STOJE